Svízelná mise pomocného knihovníka

21. dubna 2014 v 20:31 | anninke |  kostkové povídánky

Bratr Jošt seděl v potemnělé krčmě a bedlivě sledoval okolní dění. Někde mezi hosty se skrýval překupník, v jehož rukou byla velmi důležitá a nebezpečná řádová Kniha zjevení, a on ho musel odhalit a zadržet dřív, než dojde k setkání s kupcem. Na úspěchu akce závisel Joštův postup v hierarchii řádu, což pro něj byla přinejmenším stejně silná motivace jako hrozba, že by se kniha mohla dostat do nesprávných rukou. Šlo totiž o zápisy zjevení z posledních dvou let; jejich obsah byl velmi aktuální a mohl zásadně ovlivnit běh světa. Nebo řádu - v očích mnichů to bylo totéž.

Dveře krčmy se otevřely, jeden z nově příchozích hned upoutal Joštovu pozornost. Působil obyčejně, nicméně léta výcviku a praxe bratra vyšetřovatele nemohl oklamat. I to nejnepatrnější rozhlédnutí bylo povšimnuto, každá drobná změna výrazu viděna a výběr místa, kam si ten naprosto obyčejný muž sedl, pečlivě vyhodnocen. Jošt byl přesvědčen, že má před sebou buď překupníka, nebo kupce. Rozhlédl se, aby zjistil, zda na příchozího někdo reaguje. Nikoho nezpozoroval, druhý účastník obchodu se tedy ještě nedostavil, nebo uměl být vskutku velmi nenápadný.

"Hej, pane, nechceš si zahrát v kostky?" ozvalo se Joštovi za zády. Následovalo družné šťouchnutí do ramene, kdyby snad nepochopil, že otázka platila jemu. Jošt se otočil a zpražil otázavšího se holobrádka vražedným pohledem. Teď právě neměl čas nechat při hazardu ožebračit místními šejdíři. Výrostek schlípnul a ztratil se. Jošt obrátil svou pozornost zpět k panu obyčejnému. Stále se nedělo nic podezřelého.

Uteklo pár chvil. Sledovaný muž začal ztrácet klid a bezradně se rozhlížel po lokále. Jošt usoudil, že druhá strana se nedostavila podle domluvy a sledovaný, ať už je kupcem, či překupníkem, se brzy zvedne k odchodu. To celou záležitost komplikovalo. Získání informací o době a místě předání knihy stálo řád mnoho úsilí, Jošt si tudíž nemohl dovolit odtud odejít s prázdnou. Po krátkém váhání vyrazil k mužovu stolu.

"Co chceš?" zavrčel chlapík, sotva se k němu Jošt přiblížil. Než se mnich stačil nadechnout k odpovědi, strhnul se za ním jakýsi rozruch. Otočil se a k svému zděšení v plamenech krbu uzřel Knihu.

"To ne!" zařval a vrhnul se pro ni. Vytáhl plápolající svazek z krbu, nedbaje, že mu plameny lačně olizují ruku. Co nejrychleji knihu uhasil a opatrně ji otevřel, aby zjistil, jak moc je poškozená. Naštěstí se zdálo, že ji z krbu vytáhl dostatečně rychle a většina škod je na povrchu a okrajích. Joštovi se s každou další otočenou stránkou zlepšovala nálada i vyhlídka na uspokojivé splnění úkolu.

Pak otočil další stránku a srdce mu sevřela naprostá beznaděj. Z očouzené knihy se na něj výsměšně zubatily zbytky vytržených listů se zjeveními alespoň za půl roku zpátky. Na první volné stránce za vytrženou částí stál krasopisně vyvedený vzkaz:

Nejdražší bratři Strážci,
přijměte mé tisíceré díky za poskytnuté informace
a spolehněte se, že je proti vám využiji
tím nejúčinnějším možným způsobem.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 xaint xaint | 21. dubna 2014 v 20:39 | Reagovat

Kdo s cim zachazi...
Nenasel jsem moc chyb, cetlo se to dobre. Akorat jsem cekal pointu, ze prekupnik byl ten hazardni hrac...

2 anninke (tissaia) anninke (tissaia) | 21. dubna 2014 v 21:10 | Reagovat

třeba mohl být, ale Jošt se to nikdy nedozví. muhehe.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama