Finsko, pondělí 14.7.

4. srpna 2008 v 16:03 | annii |  o akcích, výjezdech a kouzlu okamžiku
zapsáno: po návratu dom
Tak pondělní ráno jsme si užívali. V plánu byl jen přesun vlakem do Turku někdy kolem jedné hodiny, tak jsme v klídku vstávali, snídánkovali a balili. Zjistila jsem, že čím větší mám v batohu binec, tím líp se mi tam všechno vejde (zato hůž hledá). Když jsem ho pak hodila na záda, připadal mi tak lehký, až jsem chytala paniku, co jsem kde zapomněla. Měla jsem všechno, jedinou ztrátou zůstala ta nešťastná placka z Ruisrocku. Cestou na nádraží jsme dali malou pauzu na lavičkách u nějakého strejdy prezidenta a kdo nesedí na sousedních lavičkách - další čeští výjezdníci. Vyměnili jsme si dojmy, popřáli hezké to i ono a šli si po svých.

Ještě jsme zaskočili na zásobovací výpravku do Stockmanna, což nás zdrželo víc, než jsme předpokládali. Na nádraží jsme tudíž dorazil chvilku před jednou a naznali, že ten vlak po jedné stíhat nebudeme a dáme si radši sváču. I dali jsme si sváču. Po ní jsme s petrakou vyrazili pro lístky, to bylo lehounce po jedné. Přišli jsme k přepážce a já vybalila na týpka (mimochodem nebyl nijaký šereda *mrk mrk*), že chceme three tickets to Turku. On se zeptal, jestli na next train, já mu to odkývala v domnění, že to bude něco tak za hodinu. Podala jsem mu peníze. On mně podal lístky a povídá: "The train is leaving in 3 minutes..." Vytřeštila jsem na něj oči, pak na petraku, vrazila jí lístky a poslala ji napřed, že je dohoním. Prodavač mi vrátil drobné, já je nějakým zázrakem narvala do peněženky bez nehody, vrhla na něj poslední zoufalý pohled a sprintovala k báglům. Tedy k báglu, už tam byl chudák sám. Nabuzená adrenalinem jsem ho popadla a hodila na záda tak rázně, že jsem se několikrát otočila kolem své osy. Jakmile jsem přestala rotovat, následoval další sprint, tentokrát k ostatním na nástupiště. Po drobném nedorozumnění a krátkém, leč nervydrásajícím zdržení jsme našli náš vlak. Zrovna měl odjíždět. Nasadili jsme vražedné tempo a troufám si tvrdit, že tak rychlý pěší přesun můj batoh ještě nezažil a taky dlouho nezažije:) Běželi jsme podél vlaku a hledali náš vagón ("Vagón čtyři... tady je jednička... dvojka... Hele, průvodčí zavírá dveře!!!). Doběhli jsme akorát ve chvíli, kdy průvodcí dveře dovřel. Jedna část mého já už zoufale lomila rukama (skoro 30€ v čudu, to je na h****), tak druhá, praktičtější, zatím dělala zoufalá gesta a grimasy přes sklo dveří na průvodčího. Vyšlo to! Pustil nás dovnitř a ještě se omlouval, že nám zavřel před nosem. Já byla tak šťastná, že jsem se málem poskládala rovnou v uličce. Vypadlo ze mě jen "kiitos, kiitos, kiitos" a se stupidním výtlemem à la měsíček na hnoji jsem procházela vagónem a hledala naše místa.

Když jsme v Turku vylezli z nádraží, připadala jsem si skoro jako při návratu domů. Pomalu jsme šli směrem k hostelu, jelikož jsme měli ještě dost času, než otvírala recepce. Několikrát začínalo pršet, asi dvakrát i opravdu začalo, ale vždycky zas celkem rychle přestalo. Poslední přeprška nás chytla skoro u hostelu, naštěstí tam stála příhodná autobusová zastávka. V hostelu jsme s petrakou tentokrát byly o pokoj vedle než minule, což nás občas trochu blblo (snažily jsme se vejít do špatných dveří), zato jsme měly palandu až vzadu u okna a to bylo bezva.
Po ubytování jsme zašli na nákup. Jednak jsme potřebovali ještě jídlo, druhak jsme se s petrakou chtěly mrknout po nějakých cédéčkách - jídlo jsme sehnali, cédéčko jen petraka (našla nějaké od Placebo, o které stála). Večer jsme večeřeli a hygienovali a opět jsme zkoušely (bez Folkena, měl pokoj v jiné chodbě) pochopit, jak se hází kostkou u Člověče, když je v takové polokouli uprostřed hrací plochy, odkud nejde vyndat. Se spaním to bylo trochu horší, měly jsme dvě spolubydly a ty nejdřív pořád couraly z pokoje a do pokoje a každá z nich pak (nezávisle na druhé, nepatřily k sobě) prostě vypadla a nechala svítit. Taky bylo dost teplo. Ale nakonec to taky šlo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 petraka petraka | 11. srpna 2008 v 21:51 | Reagovat

pekne si to popsla odjezd z Hells.. sem malem spadla ze zidle smichy..:-D :-D  skoda, ze je to uz pryc....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama