Finsko, sobota 5.7.

17. července 2008 v 16:27 | annii |  o akcích, výjezdech a kouzlu okamžiku
zapsáno: Turku - kemp u Turkuhalli, 6.7.2008, 14:30
Vzbudila jsem se v sedm, ale ukecala se ještě asi do deseti. I ve třech jsme se ve stanu všechny vyspaly dobře. A stihly jsme se už celkem slušně opálit (spíš spálit). Až jsme se dali všici trochu do pořádku, vyrazili jsme pokračovat na Ruissalo. Tentokrát jsme my baby přímo planuly nedočkavostí, neb pro nás se blížil zlatý hřeb festu - HIM!!!
***

zapsáno: vlak do Tampere/kemp Härmälä, 8.7.2008
Tak to bylo něco! VAU! Dorazili jsme do areálu někdy kolem prostředka Scandinavian Music Group a sčuchli se se Sue, jejím borcem a holkama. Pobyli jsme s nimi přes Opeth - ty si už moc nevybavuju. Pak jsem se od zbytku nějak trhla, neb oni chtěli na The 69 Eyes (asi kromě Folkena, ale toho jsem taky někde ztratila), zatímco mě lákali Flogging Molly. Neprohloupila jsem, brali to pěkně od podlahy a užila jsem si je, až na ten odporný prach, který se zvedal ze suché podestýlky při hopsání davu. Když dohráli, vydala jsem se zpátky k místu předpokládaného výskytu holek a, světe, div se, našla jsem je obě. Chvilku jsme poslouchaly Hanoi Rocks, ale nechytli nás, tak jsme se takticky přesunuly k hlavnímu (pro nás rozhodně) stage.
Akorát jsme stihly od začátku The Ark. Ani jedna z nás neměla tušení, o co vlastně jde, nicméně jsme prolezly tak dopředu, jak se nám povedlo, a čekaly jsme, co bude. Byla to hlavně hrozná hlína. Vylezli nejdřív muzikanti v červených gatích a zlatých nevím-co-to-bylo-asi-saka. Napadlo mě jen: no nazdar. Zpěvák, celý ve zlatém, přikvačil v zápětí a už to jelo. Celé to vypadalo asi jako Monty Pythoní parodie na Freddieho Mercuryho říznutá The Sweet. Prostě prča až do konce:)
A to už se blížil náš geniální taktický přesun - Terrnica zavelela: "Chyťte se a jdeme!" a prolezly jsme, po jedné drobné nehodce s odcházejícími děvčaty z první řady a jejich taškou, až ÚPLNĚ DOPŘEDU! petraka stála těsně u hrazení, já hned za ní s jednou rukou na zábradlí a Terrnica vedle mě (pak skončila za mnou). Od té chvíle až do konce jsme o místa dost tvrdě bojovaly - 1. liga v ženské přetlačované:) Po nějaké hodině čekání a strkání to bylo tady. Hlavní důvod pro celou tuhle mizerně naplánovanou (taky jsem plánovala já) cestu do Finska -
HIM.
Ani vlastně nevím, co bych k tomu napsala. Stály jsme úplně vepředu. Mezi námi a jimi jen pár securiťáku, fotografů (zezačátku) a nějaké ty metry volného místa. Žůžo:) Playlist skoro jako v Praze, akorát zahráli navíc Rebel Yell. Na to, že jsme stály tak blízko, byl zvuk výborný. A nebýt té čůzy, co mi celý koncert visela na batohu (ten zas visel na mých spálených ramenou), nemělo by to chybičku. I tenhle koncert však musel jednou skončit - samozřejmě příliš brzy - a pánové nic nepřidali (blbý to zlozvyk).
Do kempu jsme se na (autorkou toho skvělého nápadu byla Terrnica) tentokrát svezly busem, neb jsme měly všeho plné kecky (já pohorky). Ukázalo se, že to byl opravdu dobrý tah, hned vedle nás čekala na autobus grupka finů - taky jeli z HIM - a mezi nimi jeden fakt kořen. Hlavně Terrnice se děsně líbil. V buse stály těsně vedle nás a my je celou cestu nestydatě propíraly - výhoda jazykové bariéry;) V kempu jsme si dokonce daly cestou na záchod "zkratku" kolem jejich stanu (nenápadné jak sáňky v létě), ale řeč jsme nehodily, jelikož jsme co? Srabky.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama